Svoboda ve firmách?
Firmy počátku 21. století jsou uskupením lidí, kteří VĚŘÍ představě MÁM, TEDY JSEM a z toho plynoucímu: smyslem existence firmy i jednotlivce je zisk (mít a mít na to mít) a trvalý ekonomický „růst“ (trvale mít stále víc). Dalšími dogmaty jsou KONKURENCE, TRH, PENÍZE, CENA, NEVIDETELNÁ RUKA TRHU (nebo BANK?), na kterých stojí militaristické myšlení.
„Tradiční“ firma se pozná velmi snadno právě militaristickými pojmy, myšlením a uspořádáním:
- Symboly (loga), standardy, hesla, kodexy, vlajky, HYMNY, militaristické „hodnoty“ (římští vojevůdci by se nestačili divit). Řežba = tržba.
- Válečná strategie zaměřená na dobytí pozic na „trhu“ (viz re-klama T-mobile a jeho vlajka ze zásuvky) a oslabení – převzetí - zničení (asimilace) protivníků (konkurence). Vysněným cílem je 100% podíl na trhu (= totální likvidace - anihilace protivníka).
- Chápání klientů – zaměstnanců – partnerů jako masy roboto-konzumentů a de facto také (potenciálních) protivníků, ze kterých je NUTNÉ za jakoukoli cenu = i s maximálními ztrátami ve vlastních (prvních – druhých - třetích…) řadách a jakýmkoli způsobem vybít - vytěžit - vydojit co to jde.
- Hierarchická (organizační) struktura v čele s generálem, jeho poruč(n)íky, důstojníky (od slova DUST - OJ) a pěšáky.
- Naprostá podřízenost rozkazům - příkazům všech podřízených podle hesla „držet hudbu a tempo (krok)“. Inovace a zlepšování jsou účelově přípustné, avšak zcela kosmetické úpravy. Žánr a rytmus se NEMĚNÍ.
- Dezerce a neuposlechnutí rozkazu se trestají (např. zastavení kariérního růstu, odměn, benefitů nebo exekucí - výpovědí)
- Při dobytí cíle (splnění ročního plánu) generálové rozdělí a počítají zlato (mana-žerské odměny, bonusy, výnosy z akcií), zatímco pěšáci rabují, co zbylo (roční odměny a la 13tý plat) a neřízeně se baví (firemní večírky, týmbyldyngy, školení-kurzy, MBA vzdělávací programy).
- Zachovává se tradiční „římská dobročinnost“ – poražené - podrobené nesmíte zcela zdevastovat (zakládání nadací, pořádání dobročinných akcí, poskytování darů, slev)
- Pořizování stále lepšího zbrojního arzenálu s maximální (ničivou) silou (Soft-Hard-ware) a střelba ze všeho veškerou dostupnou municí (re-klama, pro-pagace, nabídky, produkty)
Jakákoli představa „svobody“ v prostředí firem je naprostou iluzí, naivitou a v limitně lepším případě science fiction. Samozřejmě je logické, že nájemným žoldákům se čas od času musí povolit minimální míra „vyřádění se“ (nos si co chceš, napiš nám, co si „myslíš“, podej zlepšovací návrh, „rozhodni se, co budeš dělat: na výběr máš … ALE MUSÍŠ SPLNIT ROZKAZ“). Tím to však KONČÍ.
Dokud ústředním dogmatem lidí zůstane „MÁM, TEDY JSEM“, nelze skutečnou svobodu a prosperitu (kdekoli) čekat.


